Články |
ZOO Brno a šimpanzi
Brněnská ZOO je domovem mnoha druhů zvířat mezi něž patří i čtyřčlenná skupinka šimpanzů (samec Fáben a samice Dadula, Nymba a Pegy). Pavilon primátů je po mnoho let jednou z nejvíce kritizovaných expozic brněnské ZOO. Souvisí to se stavem, v němž se ZOO nacházela v předchozích letech, kdy se do zlepšení podmínek chovu zvířat prakticky vůbec neinvestovalo (výjimkou jsou tygří skály, drobné úpravy pavilonu tropů a stavba výběhu pro vlky kanadské). Naproti tomu se většině ZOO v ČR začaly ubikace a výběhy zvířat podstatně proměňovat. Nejen že ubylo mříží, ale především se začal chovaným zvířatům zvětšovat jejich životní prostor, přibylo také přírodních prvků. ZOO nikdy nebude ideálním (blízkým přirozenému prostředí) místem pro život především v případě velkých zvířat. Přesto je v možnostech každého zřizovatele (obvykle města) zajistit vhodnější podmínky patřičnou rekonstrukcí zcela nevyhovujících expozic. Tomuto se však v Brně nedělo, pravděpodobně dílem magistrátu i nestabilního vedení zahrady. Zajímavé je, že ve městech výrazně menších než je Brno, se prostředky na rozsáhlejší rekonstrukce našly.
Jaké je poslání ZOO vystihuje etický kodex člena Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Zde bychom našli dostatek rozporů se situací v chovu např. šimpanzů v brněnské ZOO. Existuje také poměrně velkorysá strategie rozvoje brněnské zahrady.
I v minulých letech se v ZOO Brno investovalo do oprav. Jednalo se o dílčí investice (formou účelové dotace) v řádech milionů Kč. Zvláštní je, že většina nebyla určena zvířatům (až na projekty uvedené v prvním odstavci). Takže namísto oprav zcela nevyhovujícího pavilonu primátů, medvědince (pamatuji lední medvědy s odřenými kožichy, zřejmě vlivem drbání a hrubý beton) nebo klece pro pumy (velikosti cirkusové maringotky), se opravovaly chodníky, stavěla dětská ZOO, přibývaly stánky s občerstvením apod. Poslední kapkou byla v roce 2007 15 milionová účelová dotace na opravu jizdní dráhy pro gumokolní vláček a stavbu dalších přístřešků občerstvení. Šimpanzi zůstávají ve svých klecích s betonem (lidoopi vnímají životní prostor podobně jako člověk, takže lze použít přirovnání k cele kriminálu), naštěstí pumy a jaguáři se přestěhovali do jiné ZOO.
Rekonstruovaný (byť provizorní) pavilon šimpanzů i s venkovním výběhem má přijít na 16 milionů Kč. Z toho plyne, že peníze, které byly investovány do oprav chodníků a stánků by pokryly minimálně obnovu pavilonu šimpanzů. Tedy, kdyby se peníze investovaly účelněji, již nějaký rok mohl pavilon existovat. Navíc ty chodníky tak špatné nebyly a ke stánkům a jiným atrakcím se raději ani vyjadřovat nebudu.
Přesto došlo v roce 2008 k významé změně a peníze na rekonstrukci pavilonu šimpanzů a výstavbu výběhu medvědů se podařilo získat. Možná tomu napomohl tlak veřejnosti, zaměstnanců ZOO a třeba i změna v politickém uspořádání v zastupitelstvu města Brna po posledních volbách. Podle vyjádření mluvčího ZOO Brno se jedná o prostředky z EU a města ve výši 80 milionů na revitalizaci území, včetně výstavby nových výběhů o rozloze cca 1 ha. Do konce roku 2010 má být dokončen pod názvem Beringie soubor expozic zahrnujících i nový výběh medvědů. V této souvislosti doufám, že ten původní již ve svém současném stavu nebude využíván. Zvláště důležitá je již zmíněná rekonstrukce pavilonu opic za 6 milionů, která má být dokončena v roce 2009 a venkovní výběh za 10 milionů v roce 2010. Pavilon má plně odpovídat světovým kritériím na obdobné expozice, mříže budou nahrazeny zasklenými plochami, zvířata budou mít k dispozici i nové venkovní prostředí s modulovaným terénem.
Jedná se tedy v novodobé historii brněnské ZOO o zásadní přelom, kdy jsou od doby tygřích skal prostředky poskytnuty opravdu tam, kde to nejvíc bolí. Přeji Fábenovi, Dadule, Nymbě i Pegy, aby v prostředí nového výběhu našli alespoň část toho dobrého, co jim po větší část jejich života bylo upíráno.
Dodatek 30. 9. 2012:
Úpravy expozice sice proběhly, avšak zdaleka ne v rozsahu, který byl očekáván. Je zřejmé, že priority současného vedení (ředitel MVDr. Hovorka) jsou zcela jinde. V posledních letech bylo v brněnské ZOO proinvestováno značné množství finančních prostředků, avšak především v oblasti zázemí pro návštěvníky nebo stavby zcela nových expozic. Úpravy stávajících (zvlášť těch problematických) probíhají jen v minimálním rozsahu. Právě chov opic se postupně minimalizuje a zvláště u lidoopů, byť došlo k propojení několika klecí, nedošlo k dostatečnému rozšíření prostoru, také stále chybí přírodní prvky. Přestože klece rozšiřují prostor, nemají spolu s betonem mnoho společného s přirozenými podmínkami životního prostoru šimpanzů.
Samice Dadula a Pegy uhynuly v minulém roce, letos je následovala Nymba. Posledním šimpanzem, který zůstal jako jediný je samec Fáben. Jeho osud je za současných okolností nejistý stejně jako budoucnost chovu primátů v brněnské ZOO.
Poslední aktualizace: 30. 09. 2012 10:15